Připravujeme

Brněnský den železnice 2017

termín: sobota 23. září 2017

Slavnostní otevření železničního muzea Stará Turá

termín: sobota 30. září 2017

Razítka

Ediční činnost

EPOCHA 3 – období let 1891–1922

Rakousko-Uhersko (1891–1918)
Československá republika (1918–1922)

V roce 1891 se rakouské Ministerstvo obchodu rozhodlo nahradit dosavadní stejnokroje železničářů, používané od roku 1857 (služebníci) a 1885 (podúředníci a úředníci). Právě od roku 1857 zavedla rakouská státní správa jednotný vzor stejnokroje, kterým museli být vystrojeni zaměstnanci státních drah i všech soukromých železničních společností. Tato zásada se následně uplatňovala až do zániku monarchie, kdy ji převzala i Československá republika. Zajímavostí starého Rakouska byla především existence dvou typů stejnokrojů u většiny zaměstnanců. Pro běžný výkon služby používali stejnokroj služební, pro zvláštní příležitosti pak slavnostní. Při navrhování nových uniforem převzali ministerští úředníci všechny hlavní zásady, používané v předchozích obdobích. Nejnižší kategorie zaměstnanců, služebníci nebo též sluhové, měli stejnokroje chrpově modré. Jejich služební stejnokroj byl odvozen od vojenské uzavřené blůzy, slavnostní od uzavřeného dvouřadého kabátu používaného tehdy u většiny uniformovaných složek. Podúředníci a úředníci měli stejnokroje zhotoveny z tmavomodré látky. Střih uniforem odpovídal stejnokrojům válečného námořnictva. Jako služební stejnokroj měli předepsáno krátké dvouřadové otevřené sako. Jako slavnostní pak sloužil otevřený dvouřadový kabát podobného střihu. Slavnostní stejnokroje vyšších úředníků však měly podobu uzavřeného dvouřadého kabátu. Služebníci a podúředníci měli na svých uniformách žluté doplňky, úředníci zlaté. Provedení čapek odpovídalo vojenským důstojnickým čepicím. Při slavnostních příležitostech měli úřednicí předepsáno nosit dvourohý klobouk a kord. Čapky zaměstnanců státních drah zdobilo okřídlené kolo s císařskou korunou a na stejnokrojových knoflících byl vyražen orel. Zaměstnanci soukromých drah měli na čapkách pouze okřídlené kolo a na knoflících zkratku názvu své společnosti. K prvním změnám přikročilo v srpnu 1897 Ministerstvo železnic, zřízené v předchozím roce. Nejviditelnějšími úpravou se stalo nahrazení žlutých doplňků u služebníků a podúředníků stříbrnými a zavedení rozety s monogramem společnosti na čapky zaměstnanců soukromých drah. O pět let později pak zavedlo jako nový služební stejnokroj pro úředníky uzavřenou blůzu vojenského střihu za současného zrušení námořnického saka. V roce 1914, těsně před vypuknutím první světové války, došlo i ke zrušení dvouřadého otevřeného kabátu úředníků a jeho náhradě běžnou uzavřenou verzí uniformy. Otevřené stejnokroje zůstaly tak jen podúředníkům, ovšem již bez nárameníků, z nichž se hodnostní označení přestěhovalo na klopy límců. Poslední úpravou, kterou stihli úředníci rakouského ministerstva železnic provést, se v roce 1917 stalo zavedení uzavřené blůzy coby nového typu služebního stejnokroje pro podúředníky. Po zániku monarchie v říjnu 1918 a odstranění jejich symbolů ze stejnokrojových součástek používali železniční zaměstnanci nově vzniklé republiky původní uniformy až do roku 1922. Naši členové jsou schopni prezentovat většinu základních typů stejnokrojů vybraných železničních společností a ve spolupráci se členy Klubů vojenské historie tak dokonale navodit atmosféru doby Rakousko-Uherska.

Založeno: 23. března 1998

IČ: 68245483

Počet členů: 44

Čestní členové: 5

Výbor spolku:

Předseda: Dušan Stolarik

Místopředseda: Ludmila Petrželová

Jednatel: Marek Říha

Technická sekce:

Pokladník: Jan Čiháček

Účetní: František Mikeš

Správce IT: Antonín Horák

Webmaster: Radek Vitík, Jiří Petržela