Připravujeme

Brněnský den železnice 2017

termín: sobota 23. září 2017

Slavnostní otevření železničního muzea Stará Turá

termín: sobota 30. září 2017

Razítka

Ediční činnost

Vojenská zabezpečovací zařízení

Počátkem padesátých let dvacátého století propukla v Evropě naplno studená válka. Obyvatelé států na obou stranách železné opony tak žili v permanentním očekávání vojenské agrese těch zlých z opačné strany. Tato situace se i v tehdejším Československu promítala do všech oblastí života, železnici nevyjímaje. Na tehdejších ČSD se organizovala různá cvičení, realizovala bezpečnostní opatření nebo probíhaly hony na špiony fotografující v prostorách železnice. V případě útoku imperialistických armád se předpokládalo poškození drážní infrastruktury. Pro co nejrychlejší opravy a obnovení provozu bylo určeno železniční vojsko, součást tehdejší Československé lidové armády. Tato složka disponovala příslušnou mechanizací, mostními provizorii a také speciálními soupravami, určenými pro provizorní náhradu poškozených zabezpečovacích zařízení.

Pro případ zničení hlavního návěstidla nebo při potřebě jeho rychlého zřízení sloužila souprava ambulantního návěstidla a předvěsti, označená jako ANP. Ocelová bedna obsahovala červený a žlutý návěstní terč s vyříznutými kruhovým otvory a dvě petrolejové koncové svítilny ČSD, přičemž v jedné z nich bylo červené světlo nahrazeno žlutým. V soupravě se dále nacházely dvě upevňovací soupravy a svítilna přivolávacího návěstidla. Při instalaci zařízení museli vojáci nejprve porazit dva vhodné stromy a z jejich kmenů zhotovit stožáry; po jejich usazení v zemi pomocí připevňovacích souprav instalovat oba terče a na stožár nahrazující návěstidlo i svítilnu přivolávací návěsti. Ta byla pomocí napájecího kabelu spojena s místem obsluhy. Při snížené viditelnosti se za oba terče zavěšovaly petrolejové svítilny tak, aby světlo příslušné barvy vyzařovalo z vyříznutého otvoru.

Pro náhradu zničeného zabezpečovacího zařízení v malé stanici nebo při nutnosti zabezpečení provizorně zřízené výhybny sloužila souprava označená jako ZZ0400. Její součástí byla dvě ambulantní hlavní návěstidla, jejichž konstrukce a výstroj byla stejná jako v soupravě ANP. K nočnímu osvětlení však sloužila elektřina a návěstidla měla navíc na svém stožáru umístěnu skříňku s telefonem. Namísto předvěstí se u soupravy ZZ0400 používala pouze upozorňovadla s návěstí stanoviště předvěsti, před nimiž se osazovalo vždy jedno vzdálenostní návěstidlo s jedním pruhem. Pro uzamykání výhybek měla každá souprava čtyři výměnové zámky. K napájení pomocných návěstidel obsluhovaných z ovládací skříňky sloužila alkalická akumulátorová baterie. Součástí soupravy byly dále dva telefonní přístroje systému MB, dva označníky, sada záložních dílů a 16 svitků speciálních propojovacích kabelů opatřených zvláštními vodotěsnými koncovkami.

Soupravy ANP a ZZ0400 nesloužily k zajištění žádných závislostí a jednalo se tak jen o velmi primitivní provizorní náhražky poškozených zabezpečovacích zařízení. Výrazně sofistikovanější byly soupravy ZZ0500, které již disponovaly světelnými návěstidly závislými na výhybkách a prostředky pro spolupůsobení vlaku na zabezpečovací zařízení.

Každá souprava ZZ0500 se skládala ze 17 označených beden a několika dalších nebalených dílů. Bedny s označením 1 a 2 obsahovaly reléová stavědla, z nichž jedno bylo nestaveno jako řídící a druhé jako závislé. Toto nastavení umožňovalo zařízení podle potřeby měnit. V dalších bednách se nacházely výměnové zámky, oceloniklové baterie, usměrňovače, sada náhradních dílů a svinovač pro navíjení a rozvinování kabelů. Těch měla souprava celkem 18 svitků, a to ve stejném provedení jako u soupravy ZZ0400. Protože se předpokládalo, že při použití zařízení nebude k dispozici zdroj elektrické energie, měla souprava motorové nabíjecí soustrojí včetně rozvaděče. Největší bedny, označené čísly 10 a 11, obsahovaly díly pro sestavení čtyř trojsvětlových světelných návěstidel. Jejich optika odpovídala vzorům, používaným tehdejšími ČSD. Vlastní skříně svítilnových desek však měly maximálně odlehčené provedení. Stožáry návěstidel musely být vyrobeny z kmenů vhodných stromů, stejně jako u soupravy ZZ0400. Bedny s čísly 10 a 11 sloužily po vyjmutí obsahu zároveň i jako podstavce pro obě stavědla. Pro zřízení izolovaných kolejnic měla každá souprava dvě skříňky s pozinkovanými kabely opatřenými připojovacími kolíky a sadu izolovaných kolejových spojek. Stejně jako u soupravy ZZ0400 obsahovala dvě upozorňovadla s návěsti stanoviště předvěsti, dvě vzdálenostní upozorňovadla s jedním pruhem a dva označníky.

Všechny soupravy používalo železniční vojsko při cvičeních, ovšem v několik a případech došlo k jejich nasazení i do běžného železničního provozu. Stalo se tak například ve stanici Moravská Třebová, jejíž zrušení a přeměna na dopravnu D3 v roce 1958 se ukázalo jako značně neprozíravý krok. Již po dvou letech zvažovalo vedení ČSD její znovuzřízení. Problém však představovala absence zabezpečovacího zařízení, které bylo po změně na dopravnu odstraněno. Zástupci ČSD se nakonec rozhodli požádat o pomoc železniční vojsko, které mělo instalovat nové staniční zabezpečovací zařízení v rámci cvičení. Práce na obnově dopravní služby ve stanici proběhly v roce 1962 a v jejich rámci byla stanice vybavena zařízením typu ZZ0500. Jeho budování proběhlo trvalo 18 hodin a dopravní služba ve stanici byla zahájena 1. března 1962. Zařízení pak sloužilo k naprosté spokojenosti zaměstnanců stanice až do její opětovné změny na dopravnu D3 v roce 2011.

Jako další příklad použití soupravy ZZ0500 lze uvést rekonstrukci tunelu číslo 11 mezi stanicemi Březová nad Svitavou a Svitavy v závěru šedesátých let, v jejímž rámci byl v místě staveniště dočasně zaveden jednokolejný provoz. Až do dnešních dnů pak slouží zařízení ZZ0500 ve stanici Novosedly. Náš spolek se samozřejmě snažil získat alespoň fragmenty těchto unikátních souprav do své připravované muzejní expozice. Ihned po zrušení dopravní služby ve stanici Moravská Třebová jsme požádali o umožnění odprodeje tamního zařízení pro muzejní účely. Správa železniční dopravní cesty je však pouze zakonzervovala pro případné znovuobnovení stanice. Z tohoto důvodu jsme obrátili naši pozornost jiným směrem. Po změně politických poměrů v roce 1989 a následném zrušení železničního vojska převzala všechny soupravy Správa státních hmotných rezerv (SSHR) a uschovávala je ve svých skladech až do roku 2013, kdy bylo rozhodnuto o jejich likvidaci. Náš spolek proto oslovil firmu Hass, s. r. o., která zvítězila ve výběrovém řízení na tuto zakázku. Setkali jsme se s nevšední ochotou, díky níž jsme 8. září 2013 v sídle firmy převzali čtyři soupravy ANP, jednu soupravu ZZ0400 a jednu soupravu ZZ0500. Získali jsme tím unikátní a přitom nikdy provozně nepoužité exponáty.

Založeno: 23. března 1998

IČ: 68245483

Počet členů: 44

Čestní členové: 5

Výbor spolku:

Předseda: Dušan Stolarik

Místopředseda: Ludmila Petrželová

Jednatel: Marek Říha

Technická sekce:

Pokladník: Jan Čiháček

Účetní: František Mikeš

Správce IT: Antonín Horák

Webmaster: Radek Vitík, Jiří Petržela