Připravujeme

Brněnský den železnice 2017

termín: sobota 23. září 2017

Slavnostní otevření železničního muzea Stará Turá

termín: sobota 30. září 2017

Razítka

Ediční činnost

Elektromechanický výhybkářský přístroj vzor 3414

První léta existence železniční dopravy na území našeho současného státu znamenala kromě budování základních tratí budoucí sítě také získávání zkušeností s provozováním nového vynálezu. Bohužel se ve většině případů jednalo o zkušenosti získané převážně z důsledků nehodových událostí. Železniční společnosti na ně reagovaly postupnou tvorbou předpisů a nařízení, kterými mělo být, v případě, že je budou příslušní zaměstnanci řádně dodržovat, zabráněno vzniku dalších podobných nepříjemností. V polovině devatenáctého století však nastal natolik prudký rozvoj železnic, že ponechání veškeré odpovědnosti na lidském faktoru začínalo být nemyslitelné. Jednou správnou cestou se ukázalo zavádění techniky, která by zaměstnanci odpovědnému za řízení dopravy usnadnila práci a zároveň eliminovala jeho případné chyby. V této době tak započal vývoj oboru železniční zabezpečovací techniky. Jedním z prvních zabezpečovacích prvků se stal výměnový zámek, zpevňující jazyky výhybek v požadované poloze a znemožňující jejich nesprávnou nebo neoprávněnou obsluhu. Doprava se však stále více zrychlovala, počet vlaků narůstal a čekání na to, až se výhybkář vrátí s klíči, provoz značně zdržovalo. Následovalo proto zavádění mechanických zařízení, která pomocí drátových táhel umožňovala nejen ústřední obsluhu výhybek a návěstidel z jediného místa, ale také vytvoření jejich vzájemných závislostí. Nevýhoda těchto stavědel spočívala v omezení vzdálenosti mezi místem obsluhy a prvky v kolejišti. Plně se projevila při dalším narůstání délky, počtu i rychlosti vlaků a jimi vyvolané nutnosti prodlužování kolejišť stanic. Za zásadní mezník tak lze považovat vynález hradlového závěru, který sestrojil v roce 1870 Ing. Carl Ludwig Frischen, konstruktér německé firmy Siemens&Halske. Doplnění původních mechanických zařízení hradlovými závěry umožnilo zřízení elektrických závislostí mezi jednotlivými stanovišti a uplatnilo se nejen při zabezpečování provozu ve stanicích, ale i na trati. Nový systém, nazývaný podle použitých závislostí elektromechanický, zaznamenal následně prudký rozmach a stálé zdokonalování s postupným využitím nejnovějších objevů. V závěru devatenáctého století již dokázal díky vynálezu izolované kolejnice a zkonstruování hradlové zarážky poprvé v historii zajistit i spolupůsobení jízdy vlaku na zabezpečovací zařízení. Z této doby pochází výhybkářský přístroj vzoru 3414, dodávaný rakouským železnicím většinou v kombinaci s řídícím přístrojem systému Rank. I toto zařízení se snažil výrobce dále zdokonalovat a zkušenosti s ním využil při vývoji jeho technicky dokonalejšího nástupce vzoru 5007. Schválením nového typu v roce 1909 sice skončila éra budování přístrojů vzor 3414, ale již vybudovaná zařízení samozřejmě zůstala v provozu. V průběhu dvacátého století docházelo k jejich postupné náhradě nejprve vzorem 5007 a následně novými, pokročilejšími systémy. V době vzniku našeho spolku a schválení záměru vybudování muzejní expozice železničního zabezpečovacího zařízení tak šlo již stanice se stavědly vzoru 3414 na území České republiky spočítat na prstech jedné ruky. Při snaze získat tento typ přístroje tak, aby mohl být v uvedené expozici prezentován spolu se svým nástupcem 5007 i dalšími exponáty, se ukázalo, že o většinu dosluhujících zařízení již mají zájem jiné instituce a muzea. Po modernizaci stanic Chlumčany u Loun, Borovany nebo Kaznějov se stal poslední stanicí vystrojenou stavědly vzoru 3414 Bečov nad Teplou. V roce 2010, ihned po získání informace o připravované rekonstrukci zabezpečovacího zařízení v této stanici, podal CHŽK ke Správě sdělovací a zabezpečovací techniky Karlovy Vary žádost o odprodej řídícího přístroje i obou stavědlových přístrojů. V průběhu přípravy rekonstrukce bečovské stanice se však objevil další zájemce o toto zařízení. Správce infrastruktury řešil vzniklou situaci tak, že výhybkářský přístroj ze stavědla 2 přidělil jemu, zatímco náš spolek obdržel příslib získání přístroje ze stavědla 1. Rekonstrukční práce měly proběhnout ve dvou etapách. V roce 2013 prováděla SŽDC modernizaci zhlaví v obvodu stavědla 1 s tím, že zbytek stanice bude rekonstruován v následujícím roce. V srpnu 2013 jsme byli informováni, že nám přidělené zařízení bude v průběhu následujícího měsíce vypnuto z činnosti. Počátkem září 2013 došlo k upřesnění informace. Vypnutí připadlo na pátek 20. září 19.00 hodin a převzetí přístroje bylo dohodnuto na úterý 24. září 2013 v 07.00 hodin. V určený den provedli naši členové demontáž a odvoz zařízení. Získání stavědlového přístroje vzoru 3414 je velkým úspěchem, nicméně při jeho připravované rekonstrukci bude muset být brán ohled na naprosto fatální nedostatek náhradních dílů. Z tohoto důvodu bylo zpracováno několik variant rekonstrukce, které budou konzultovány s odborníky a důkladně posouzeny vedením CHŽK.

Založeno: 23. března 1998

IČ: 68245483

Počet členů: 44

Čestní členové: 5

Výbor spolku:

Předseda: Dušan Stolarik

Místopředseda: Ludmila Petrželová

Jednatel: Marek Říha

Technická sekce:

Pokladník: Jan Čiháček

Účetní: František Mikeš

Správce IT: Antonín Horák

Webmaster: Radek Vitík, Jiří Petržela