Připravujeme

Mikulášská jízda do Oslavan 2020

termín: sobota 5. prosince 2020 ZRUŠENO

Přihlášení

Razítka

114.jpg

Ediční činnost

2015-08_Pohlednice_464.008.jpg

Nákupní košík

 x 

košík je prázdný

Vnější prvky přejezdového zařízení PZZ-EA z Moravské Chrastové

Přejezdová zabezpečovací zařízení (PZZ) zajišťují bezpečnost a plynulost provozu kolejové a silniční dopravy v místech křížení železničních tratí s pozemními komunikacemi. Zabezpečení přejezdů mechanickými závorami, používané od samého počátku železnic, má největší slabinu ve stoprocentní závislosti na lidském činiteli. Z tohoto důvodu se již na začátku dvacátého století konaly pokusy o zkonstruování takového zařízení, které by namísto železničního zaměstnance ovládal přímo vlak. Prvním systémem, úspěšně nasazeným na naše železnice ve třicátých letech dvacátého století, bylo zařízení Fryba, dodávané podnikem Vedka. Jeho masivnějšímu rozšíření však zabránila druhá světová válka a po jejím skončení dostala přednost zařízení sovětského vzoru. Robustní výstražníky v provedení se závorou nebo bez závory, nejprve dovážené ze SSSR a následně vyráběné v československé licenci, se však z ekonomických důvodů objevovaly od prosince 1953 především na hlavních tratích. Pro jednokolejné a neelektrifikované tratě vzniklo v roce 1960 ve Výzkumném ústavu dopravním jednoduché, poměrně spolehlivé a zároveň finančně nenáročné přejezdové zabezpečovací zařízení, které dostalo jako typové označení zkratku názvu tohoto podniku – VÚD. V závěru šedesátých let dvacátého století započal vývoj nového typu přejezdového zabezpečovacího zařízení, které po svém schválení obdrželo typové označení AŽD 71 a bylo na naše železnice dodávané až do první poloviny devadesátých let dvacátého století. V této době bylo však již morálně i technicky zastaralé. První vývojové práce na elektronickém přejezdovém zabezpečovacím zařízení započaly ve firmě AŽD Praha v roce 1990, nicméně teoreticky byla tato problematika řešena na katedře Bloky a spoje, oddělení zabezpečovací techniky VŠDS Žilina již v závěru osmdesátých let. Práce na prvním prototypu označeném jako PZZ-E a vybaveném řídicím počítačem vyvinutým v kooperaci se společností Elitron Liberec skončily v roce 1992. Jeho zkušební provoz začal 9. září 1993 na železničním přejezdu P4251 nacházejícím se v zastávce Bartoňov a ležícím v kilometru 57,225 mezi stanicemi Bludov a Ruda nad Moravou. Zařízení sestávalo ze dvou výstražníků typu AŽD 71 s pozitivní signalizací vybavených optickým dohledem červených i bílých světel, automatickým ovládáním pomocí dvou ventilových kolejových obvodů doplněných o dvojici anulačních souborů ASE5, zálohovaným napájením s rotačním měničem a řídicím počítačem Elitron. Výstroj zařízení byla umístěna do přístrojové skříně PSK a jeho indikační prvky se nacházely na kolejové desce instalované na stanovišti závoráře v zastávce Bartoňov. Aktivace druhého prototypu zařízení PZZ-E proběhla v roce 1994 na přejezdu P1678 nacházejícím se v zastávce Obora u Kaznějova a ležícím v kilometru 21,504 mezi stanicemi Horní Bříza a Kaznějov. Zařízení mělo opět dva výstražníky AŽD71 s pozitivní signalizací doplněné o optický dohled červených i bílých světel, zcela nové bodové automatické ovládání prostřednictvím anulačních souborů ASE5, přejezdníky informující strojvedoucí o stavu PZZ, automatický restart po uplynutí druhé části mezní doby výstrahy, zálohované napájení s elektronickým měničem a řídicí počítač Elitron. Jeho elektronika byla řešena v konstrukční stavebnici AŽD a veškerá výstroj se nacházela v přístrojové skříni PSK. V první etapě ověřovacího provozu obou zařízení sledovali a kontrolovali jejich činnost zaměstnanci závorářských stanovišť. U zařízení v Bartoňově došlo v roce 1995 k doplnění přenosu dálkových indikací a povelů do řídicí stanice PZZ-E v přístrojovém provedení, s řídicím počítačem Elitron, umístěné ve stanici Ruda nad Moravou. V prosinci 1995 bylo vydáno technické schválení VÚŽ Praha pro zařízení PZZ-E s přejezdníky, v dubnu 1997 pak pro PZZ-E s komunikací do řídicí stanice. V roce 1997 došlo také k udělení patentu AŽD PV 2562-1995 nazvaného Programovatelné přejezdové zabezpečovací zařízení. V letech 1996–1997 proběhla rekonstrukce technologie zařízení do konstrukční stavebnice Almes s náhradou řídicího počítače Elitron řídicím počítačem AŽD. K zařízení označenému nově jako PZZ-E-B byly následně doplněny varianty automatického ovládání pro dvouúsekové ovládání s dvojicí ASE5 a tříúsekové ovládání s dvojicí ASE5 a s ASE5 v indikačním bodě. Původně používané výstražníky AŽD 71 nahradily nově vyvinuté výstražníky AŽD 97-PV s plastovým svítilnovým štítem a se svítilnami doplněnými o fotometrický dohled. Nově použité závorové pohony označené jako ZPZ byly licenčními výrobky německé firmy Pintsch-Bamag. V této fázi vývoje došlo k přeznačení typu zařízení na PZZ-EA. Po ověřovacím provozu na přejezdu P6532 ležícím v kilometru 204,392 mezi stanicemi Grygov a Olomouc hlavní nádraží bylo v roce 1997 vydáno technické schválení zařízení a začaly probíhat první obchodní realizace, konkrétně ve stanicích Pelhřimov, Petrovice u Karviné, Kostelec u Jihlavy a v úseku ze Skalice nad Svitavou do Šebetova. Do konce roku 1998 došlo k aktivaci přejezdových zařízení PZZ-EA na všech přejezdech modernizované tratě Brno–Česká Třebová, kde se nově uplatnila datová vazba řídicí stanice do hybridního staničního zabezpečovacího zařízení typu ETB. Po dvaceti letech provozu na této trati bylo rozhodnuto o postupné náhradě vnějších prvků, tedy výstražníků AŽD 97-PV původního provedení a závorových pohonů ZPZ Pintsch-Bamag modernějšími výstražníky AŽD VL s LED svítilnami a závorovými pohony PZA100. Přejezdové zabezpečovací zařízení PZZ-EA mezitím prošlo dalším technickým vývojem. Od roku 1999 došlo například k náhradě závorových pohonů Pintsch-Bamag pohonem AŽD 99 a proběhla také inovace výstražníků. Z těchto důvodů jsme začali zvažovat odkoupení původního provedení výstražníku AŽD 97-PV a závorového pohonu ZPZ Pintsch-Bamag pro naši připravovanou muzejní expozici. Velmi nás proto potěšila nabídka zaměstnanců Správy sdělovací a zabezpečovací techniky Brno, kteří nám umožnili obě zařízení odkoupit. Nové exponáty, pocházející z přejezdu P6823 na zastávce Moravská Chrastová ležícího v kilometru 212,004 mezi stanicemi Letovice a Březová nad Svitavou, převzali naši členové v neděli 6. září 2020.

Založeno: 23. března 1998
Počet členů: 43
Čestní členové: 6

Výbor spolku:

Předseda: Dušan Stolarik
Místopředseda: Ludmila Petrželová
Jednatel: Marek Říha

 

Technická sekce:

Pokladník: Jan Čiháček
Účetní: František Mikeš
Správce IT: Antonín Horák
Webmaster: Martin Vodák, Jiří Petržela