Připravujeme

Vítání jara na Konstantinolázeňsku

termín: neděle 12. dubna 2020  ZRUŠENO

135 let tratě Rudoltice v Čechách–Lanškroun

termín: sobota 16. května 2020 ZRUŠENO

Přihlášení

Razítka

075.jpg

Ediční činnost

2015-07_Pohlednice_464.202.jpg

Nákupní košík

 x 

košík je prázdný

Mechanické závory z tratě Brno–Česká Třebová

Při přípravě projektu muzejní expozice našeho spolku jsme samozřejmě nemohli vynechat přejezdová zabezpečovací zařízení. Ta prošla za celou dobu existence železniční dopravy velmi zajímavým vývojem. Od přejezdů zabezpečených pouze primitivními zasouvacími dřevěnými zábranami, přes závory otočné a sklápěcí až k samočinným zařízením reléovým a následně elektronickým. Každý takový systém přestavující důležitý mezník chceme v našem muzeu prezentovat vhodným exponátem. V roce 1996 ještě před založením Chornického železničního klubu započaly na železniční trati z Brna do České Třebové rekonstrukční práce v rámci výstavby prvního tranzitního koridoru. Celá trať měla v té době až na výjimky zabezpečení elektromechanickým traťovým a staničním zabezpečovacím zařízením. Na třetině železničních přejezdů fungovaly v době zahájení stále mechanické závory, přičemž některé z nich pocházely ještě z meziválečného období a několik zařízení dokonce pamatovalo habsburskou monarchii. Příležitost získat vybrané prvky do budoucího muzea jsme nehodlali propást a obrátili se tedy s žádostí o umožnění odprodeje vybraných zařízení na České dráhy. Ty v té době provozovaly ještě velké množství mechanických závor, proto se předpokládalo, že část demontovaných zařízení poslouží jako zdroj náhradních dílů. V těchto případech však samozřejmě dostaly přednost zařízení zřízená nebo repasovaná až v období po druhé světové válce. Ještě před zahájením rekonstrukce jsme proto prohlédli a vyfotografovali zabezpečovací zařízení v celé trati a následně dohodli odprodej těch nejzajímavějších prvků. Jejich přebírání pak trvalo po celou dobu rekonstrukce a mělo bohužel i svou stinnou stránku, neboť dodavatelské firmy v několika případech cenná venkovní zařízení poškodily těžkou technikou nasazenou na stavbách. V našem depozitáři tak nakonec skončil pouze jediný nepoškozený a kompletní závorový stojan s předzvaněčem Trojlístek z přejezdu v kilometru 181,321 (dnes P6802), nacházejícího se v úseku Blansko–Rájec-Jestřebí. Závory vyrobila a dodala ve třicátých letech dvacátého století firma Ferrovia Roessemann & Kühnemann, akciová společnost v Praze. Zařízení jsme převzali a demontovali 17. května 1997 a zároveň s ním získali i předzváněč a náhradní díly ze sousedního přejezdu v kilometru 181,529 rušeného bez náhrady. Tyto závory od firmy Liberta Praha, továrna na stroje A. Fross-Büssinga, komanditní společnost, bohužel poškodila stavební technika. Další dohodnuté části mechanických závor přišly na řadu po zahájení výluky obou traťových kolejí mezi stanicemi Březová nad Svitavou a Svitavy. Z přejezdu v kilometru 214,284 (dnes P6825) jsme 19. září 1997 získali předzváněč od firmy František Zeman, Plzeň (FZP), a výstroj druhého závorového stojanu, označenou znaky firmy Südbahnwerk Wien (SBW). Vlastní závory musely na základě dohody zůstat na místě, aby bránily vjezdu na staveniště. Od firmy SBW pocházel i patrně nejvzácnější úlovek z celé trati. Rychlostní závorový pohon Zapínací kruh (Schrankenantrieb Schaltring) pro dálkově ovládané závory. Dosloužil na hradle Svitavy-Lány, kde s ním byly již pouze na požádání obsluhovány závory na rušeném přejezdu v kilometru 226,482. Další materiál jsme odebírali již jako zástupci nově založeného občanského sdružení Chornický železniční klub. Z Letovic jsme 18. června 1998 odvezli rychlostní závorový pohon vzor 5282, jímž byly ze stavědla 2 ovládané závory na přejezdu v kilometru 204,614 (dnes P6816), nacházejícím se mezi vjezdovým návěstidlem a předvěstí stanice. Tento typ závorového pohonu vyvinula v roce 1922 firma Liberta Praha, továrna na stroje A. Fross-Büssinga, komanditní společnost, a nechala si jen patentovat pod číslem 15.820 v roce 1925. Ten letovický pocházel z prvních let po spuštění výroby, ovšem ještě před převzetím nám jej někdo poškodil. Poslední exponáty do sekce mechanických závor jsme z trati Brno–Česká Třebová získali 15. listopadu 1998. Jednalo se o obyčejné pohony, určené k obsluze místně ovládaných závor. Jeden sloužil na hradle Zboněk k ovládání závor na přejezdu v kilometru 199,369 (dnes P6813), druhý na hradle Rozhraní a obsluhovaly se pomocí něj závory na přejezdu v kilometru 209,382 (dnes P6820). Také tyto pohony spatřily světlo světa v pražské továrně firmy Liberta. Rekonstrukce celé trati skončila 9. prosince 1998 slavnostním aktem, na jehož pořádání se podílel i CHŽK. Jistou zajímavostí je skutečnost, že na druhý závorový stojan pro naše mechanické závory s předzváněčem od firmy Ferrovia jsme čekali 21 let. Provedení bez předzváněče od stejného výrobce se nám podařilo získat až 22. července 2018 z přejezdu P2681 nacházejícím se v kilometru 46,975 mezi stanicemi Byšice a Kropáčova Vrutice, konkrétně v zastávce Kojovice.

Založeno: 23. března 1998
Počet členů: 43
Čestní členové: 6

Výbor spolku:

Předseda: Dušan Stolarik
Místopředseda: Ludmila Petrželová
Jednatel: Marek Říha

 

Technická sekce:

Pokladník: Jan Čiháček
Účetní: František Mikeš
Správce IT: Antonín Horák
Webmaster: Martin Vodák, Jiří Petržela