Připravujeme

Vítání jara na Konstantinolázeňsku

termín: neděle 12. dubna 2020  ZRUŠENO

135 let tratě Rudoltice v Čechách–Lanškroun

termín: sobota 16. května 2020 ZRUŠENO

Přihlášení

Razítka

031.jpg

Ediční činnost

2015-08_Pohlednice_464.008.jpg

Nákupní košík

 x 

košík je prázdný

Pomocné stavědlo ze stanice Řikonín

První léta existence železniční dopravy na území našeho současného státu znamenalo kromě budování tratí také získávání zkušeností s provozováním nového vynálezu. Bohužel se ve většině případů jednalo o zkušenosti získané převážně z důsledků nehodových událostí. Pouhá administrativní opatření, spočívající ve vydávání předpisů a nařízení, samozřejmě nedokázala zamezit vzniku takovýchto nepříjemností. Následovalo proto zavádění zabezpečovací techniky, jež měla za úkol usnadnit zaměstnancům řídícím dopravu výkon služby a zároveň eliminovat jejich případné chyby. Jedním z prvních zabezpečovacích prvků se stal výměnový zámek, zapevňující jazyky výhybek v požadované poloze a znemožňující jejich nesprávnou nebo neoprávněnou obsluhu. Doprava se však stále více zrychlovala, počet vlaků narůstal a čekání na to, až se výhybkář vrátí s klíči, provoz značně zdržovalo. Následovalo proto zavádění mechanických a později pokročilejších elektromechanických zařízení, která pomocí drátových táhel umožňovala ústřední obsluhu výhybek a návěstidel z jediného místa. Nový systém obsluhy výhybek značně zkrátil dobu potřebnou k přípravě vlakových cest, ovšem znamenal komplikace při posunu. V devatenáctém století samozřejmě neexistovala dnešní telekomunikační zařízení, umožňující bezdrátové spojení zaměstnance řídícího posun se zaměstnancem obsluhujícím výhybky. Posun tak musel být naplánován a přesně projednán předem. Při sebemenší změně musel zaměstnanec řídící posun přerušit práci a jít opět jednat na stavědlo. Pro komunikaci mezi těmito dvěma zaměstnanci během posunu sloužily i speciální návěsti dávané trubkou, ovšem v hluku železničního provozu často zanikaly. Pro stanice s častým posunem nebo pro výhybky velmi vzdálené od místa obsluhy vznikl proto trojpolohový přestavník s pružinou vzor 7062. Obsluhoval se trojstavnou rozřeznou pákou vzor 5072 a ve střední poloze umožňoval předání obsluhy výhybky do kolejiště. Výhybky s tímto přestavníkem však musely být při vlakových cestách vždy závorovány do přímého i odbočného směru. Zásadní změnu znamenalo nasazení elektromotorických přestavníků, které se poprvé objevily u elektrodynamických zabezpečovacích zařízení. Ukázalo se, že jednoduchým přepnutím ovládacích okruhů lze obsluhu takového přestavníku velmi snadno předat. Vznikla tak první pomocná stavědla. Jednalo se o uzamykatelné skříně umístěné v kolejišti a vybavené ovládacími prvky určených výhybek. Po předání výhybek na místní obsluhu došlo na stavědlovém přístroji k zablokování všech příslušných ovládacích prvků a tento stav trval až do vrácení souhlasu k obsluze na stavědlo. Elektrodynamická zabezpečovací zařízení se na našich železnicích příliš nerozšířila a masivní nasazení pomocných stavěděl se tak datuje až po nástupu reléových zabezpečovacích zařízení. První z nich, aktivované v roce 1950 firmou L. M. Ericsson v Chrastu u Chrudimi, umožňovalo jednotlivé předání všech výhybek na místní obsluhu. Za tímto účelem mělo u každé výhybky speciální ovládací skříňku. S reléovými zabezpečovacími zařízeními vzor SSSR budovaných od roku 1953 se objevovala již ve výrazně vyšší míře pomocná stavědla, umožňující předání obsluhy jedné, ale výrazně častěji celé skupiny výhybek. Při projektování reléových zabezpečovacích zařízení se v následném dlouhém období jejich výstavby zřizovala pomocná stavědla automaticky. Změnu přinesl až přelom století, nesoucí se ve znamení zavádění nejmodernějších telekomunikačních technologií umožňujících pohodlné spojení mezi pracovníky v kolejišti a zaměstnancem obsluhujícím zabezpečovací zařízení. Pro naši připravovanou muzejní expozici jsme samozřejmě poptávali vhodné pomocné stavědlo. V listopadu 2016 se nám podařilo získat zachovalé pomocné stavědlo sovětského vzoru pocházející ještě z doby, kdy se prvky zabezpečovacích zařízení dovážely přímo ze SSSR. Hledali jsme ovšem i pomocné stavědlo novějšího provedení, aby návštěvníci naší expozice mohli sledovat vývoj, kterým toto zařízení prošlo. V závěru roku 2017 požádal náš spolek Správu sdělovací a zabezpečovací techniky Brno o umožnění odprodeje pomocného stavědla ze stanice Řikonín, v níž probíhala náhrada dosavadního reléového zabezpečovacího zařízení elektronickým. Současně se schválením této žádosti přišla i nabídka k odprodeji obou pomocných stavědel PS3 a PS4, nacházejících se na vlkovském zhlaví stanice. Obě jsme převzali a demontovali 23. ledna 2018. Zatímco PS4 obohatí naši expozici, PS3 jsme přenechali našim kolegům ze Skupiny pro záchranu techniky (SPZT).

Založeno: 23. března 1998
Počet členů: 43
Čestní členové: 6

Výbor spolku:

Předseda: Dušan Stolarik
Místopředseda: Ludmila Petrželová
Jednatel: Marek Říha

 

Technická sekce:

Pokladník: Jan Čiháček
Účetní: František Mikeš
Správce IT: Antonín Horák
Webmaster: Martin Vodák, Jiří Petržela