Připravujeme

Vítání jara na Konstantinolázeňsku

termín: neděle 12. dubna 2020  ZRUŠENO

135 let tratě Rudoltice v Čechách–Lanškroun

termín: sobota 16. května 2020 ZRUŠENO

Přihlášení

Razítka

056.jpg

Ediční činnost

2015-06_Pohlednice_475.101.jpg

Nákupní košík

 x 

košík je prázdný

Výstražník AŽD 71 z Velkých Hydčic

Úkolem přejezdových zabezpečovacích zařízení je zajišťování bezpečnosti a plynulosti provozu kolejové a silniční dopravy v místech křížení železničních tratí s pozemními komunikacemi. Zabezpečení přejezdů mechanickými závorami, používané od samého počátku železnic, má největší slabinu ve stoprocentní závislosti na lidském činiteli. Z tohoto důvodu se již na začátku dvacátého století konaly pokusy o zkonstruování takového zařízení, které by namísto železničního zaměstnance ovládal přímo vlak. Prvním systémem, úspěšně nasazeným na naše železnice ve třicátých letech dvacátého století, bylo zařízení Fryba, dodávané podnikem Vedka. Jeho masivnějšímu rozšíření však zabránila druhá světová válka a po jejím skončení dostala přednost zařízení sovětského vzoru. Robustní výstražníky v provedení se závorou nebo bez závory, nejprve dovážené ze SSSR a následně vyráběné v československé licenci, se však z ekonomických důvodů objevovaly od prosince 1953 především na hlavních tratích. Pro jednokolejné a neelektrifikované tratě vzniklo v roce 1960 ve Výzkumném ústavu dopravním jednoduché, poměrně spolehlivé a zároveň finančně nenáročné přejezdové zabezpečovací zařízení, které dostalo jako typové označení zkratku názvu jejich podniku – VÚD. V závěru šedesátých let dvacátého století započal vývoj nového typu přejezdového zabezpečovacího zařízení, které mělo být univerzální, použitelné na všech druzích tratí, využívat stavebnicový systém konstrukce a díky použití nejmodernějších prvků výrazně předčit dosud používané systémy. Úkol zadaný podniku Automatizace železniční dopravy byl dokončen v roce 1971 a nové zařízení tak obdrželo typové označení AŽD 71. Jeho zkušební provoz proběhl na přejezdu P8053 v kilometru 27,704 mezi stanicemi Valašské Meziříčí a Bystřička. Poznatky ze zkušebního provozu prvního vybudovaného zařízení i z provozování několika dalších, aktivovaných na přejezdech různých typů tratí byly v následujících letech vyhodnoceny a využity pro konstrukční změny a úpravy. Neosvědčila se například houkačka převzatá z výstražníků vzor SSSR, a sériově vyráběná zařízení AŽD 71 tak již měla elektrický zvonec, stejný jako výstražníky VÚD. Výstroj přejezdového zabezpečovacího zařízení AŽD 71 sestávala výhradně z malorozměrových relé. Systém využíval dvoupásové kolejové obvody a světla jeho výstražníků měla dvouvláknové žárovky, které výrazně zvýšily jeho spolehlivost. Spálení hlavního vlákna žárovky dokázalo zařízení rozpoznat a signalizovat na své indikační a ovládací skříňce. V polovině sedmdesátých let dvacátého století provedl podnik AŽD dvě zásadní úpravy výstražníků. Původní dlouhá hranatá stínítka jejich světel nahradila kratší zakulacená a změny doznalo i upevnění svítilnových skříní ke sloupkům. Odlévaný výložník výstražníků se závorou i držák lisovaný z ocelového plechu, upevňující svítilnovou skříň výstražníků bez závory přímo na horní konec sloupku, nahradily trubkové konzoly svařené z ocelových trubek. Ty umožňovaly na rozdíl od předcházejícího provedení umístit na jeden sloupek více svítilnových desek. Nový typ zařízení se velmi rychle a masivně rozšířil po celé naší železniční síti, ovšem po přelomu století začal díky modernizacím tratí a nasazování novějších elektronických systémů velmi rychle mizet. Pro naši připravovanou muzejní expozici jsme proto začali zvažovat nákup vhodných částí tohoto zařízení, především pak výstražníků v původním provedení z let 1971–1975. Velmi rádi jsme proto využili nabídku našich kolegů z Kyšic, kteří od Správy sdělovací a zabezpečovací techniky Plzeň zakoupili výstražníky z přejezdu P890 ležícího v kilometru 7,211 mezi stanicemi Horažďovice a Velké Hydčice. Výstražník AŽD 71 bez závory a v původním provedení, který je k naší nemalé radosti vystrojený houkačkou, jsme převzali do našich sbírek 24. dubna 2019.

Fotografie k článku doplníme po dokončení rekonstrukce exponátu.

Založeno: 23. března 1998
Počet členů: 43
Čestní členové: 6

Výbor spolku:

Předseda: Dušan Stolarik
Místopředseda: Ludmila Petrželová
Jednatel: Marek Říha

 

Technická sekce:

Pokladník: Jan Čiháček
Účetní: František Mikeš
Správce IT: Antonín Horák
Webmaster: Martin Vodák, Jiří Petržela