Připravujeme

Mikulášská jízda do Oslavan

termín: sobota 1. prosince 2018

Vítání jara na Konstantinolázeňsku

termín: neděle 21. dubna 2019

Přihlášení

Razítka

104.jpg

Ediční činnost

2015-01_Ucebnice.jpg

Informační systém Signaltron

Od počátků železniční dopravy zajišťovali informování cestujících na nádražích staniční vrátní. Původně tak činili vyvoláváním příslušných informací, později obsluhovali i jednoduché plechové informační tabule v nádražních halách, podchodech a na nástupištích. Zatímco o vyvolávání je po druhé světové válce začal masivně připravovat staniční rozhlas, primitivní mechanická informační zařízení zůstala v provozu ještě několik dalších desetiletí a v některých stanicích se s nimi můžeme setkat dodnes. Rostoucí provoz a zvyšující se počet cestujících nakonec donutil železnici, aby se poohlédla po vhodném informačním zařízení, jehož činnost by bylo možné ovládat centrálně jediným zaměstnancem. Zásadním mezníkem v informování zákazníků československých železnic se stal poslední květnový den roku 1970, kdy bylo na olomouckém hlavním nádraží uvedeno do zkušebního provozu informační zařízení Signaltron. Jednalo se o vizuální elektromechanický systém s dálkově ovládanými jednotkami vybavenými překlápěcími listy, který vyrobily Závody průmyslové automatizace Pragotron Praha. Informační zařízení se skládalo z řídí(i)cího místa, z jehož ovládacího pultu byly vysílány informace, a z několika míst, která tyto informace přijímala. V místech příjmu řadilo zařízení informace do tabulí několika typů, konkrétně odjezdových, příjezdových, podchodových a nástupištních. Tabule se skládaly ze zobrazovacích listových jednotek. Těch vyvinul výrobce hned několik typů, lišících se podle zobrazované informace. Pro různé vzdálenosti, z nichž se cestující na informační zařízení dívali, bylo možné zvolit také rozměry jednotek, a tím i dostatečnou výšku písma. Vlastní jednotku tvořil soubor listů s příslušným popisem poháněný elektromotorkem a vybavený analogovým kódováním. Řídicí centrum napájelo elektromotorek jednotky prostřednictvím 12 vodičů, zakončených kartáčky, pod nimiž se v každé jednotce pohyboval speciální kovový váleček. V něm byly vyfrézovány otvory, vyplněné izolačním materiálem. Přes kartáčky a bubínek se uzavíral proudový okruh napájení elektromotorku. Každý povel z řídicího centra zařízení zakódovalo tak, že ke zdroji připojilo jen některé z kartáčků. Při vyslání povelu se elektromotorek rozběhl. Zastavil se v okamžiku, kdy se všechny kartáčky přivádějící napětí dostaly nad otvory s izolačním materiálem a proudový okruh se tím rozpojil. Během zkušebního provozu ve stanici Olomouc hlavní nádraží se na zařízení vyskytly pouze drobné závady. Po jejich odstranění výrobcem došlo s platností od 5. května 1972 ke schválení zařízení do provozu na ČSD a k zahájení sériové výroby. Zřizování informačního systému Signaltron však znamenalo značné finanční výdaje, proto jím byly až do konce osmdesátých let dvacátého století vybavovány jen velké stanice a důležité přestupní uzly. V železničním provozu se osvědčil, ovšem k jeho největším nevýhodám patřila náročnost na údržbu, vyvolaná velkým množstvím pohyblivých a mechanicky opotřebovávaných součástek. První pokus o jeho náhradu modernějším zařízením učinily České dráhy v roce 1996. Do stanic Praha hlavní nádraží a Brno hlavní nádraží zakoupily novější elektromechanický vizuální systém NET 2000 italské firmy Solari di Udine spa. Toto zařízení se vyznačovalo výrazně vyšším podílem elektroniky, což mělo zaručit jeho větší provozní spolehlivost. K dodávkám do dalších stanic v ČR však již nedošlo. Většina výrobců informačních zařízení totiž dokončila vývoj plně elektronických zobrazovacích panelů. Tato zařízení, vyžadující díky absenci pohyblivých součástí minimální náklady na údržbu, se začala velmi rychle šířit po celé naší železniční síti a vytlačovat z ní své starší předchůdce. Vzhledem k tomu, že v naší připravované muzejní expozici chceme prezentovat i zařízení Signaltron, byli jsme nuceni jednat. Nejprve jsme získali dvě tabule (příjezdovou a odjezdovou), které byly od modernizace informačního systému ve stanici Břeclav uloženy ve skladu a majitel se jich chtěl zbavit. Nadále jsme však poptávali tabuli nástupištní a podchodovou. Ty se nám podařilo získat v roce 2015, kdy probíhala generální oprava nástupišť ve stanici Havlíčkův Brod. Během jednání se společností Telematika, která informační systémy na naší železnici udržuje a obnovuje, nás oslovilo několik dalších spolků, muzeí i soukromých sběratelů. Z Havlíčkova Brodu jsme tak 28. června 2015 nakonec odvezli šest nástupištních a čtyři podchodové tabule. Po předání všem zájemcům zůstaly v depozitáři našeho spolku od každého druhu dvě. Ty bude ovšem nutné přizpůsobit těm břeclavským úpravou některých listů v příslušných jednotkách.

Založeno: 23. března 1998
Počet členů: 44
Čestní členové: 6

Výbor spolku:

Předseda: Dušan Stolarik
Místopředseda: Ludmila Petrželová
Jednatel: Marek Říha

 

Technická sekce:

Pokladník: Jan Čiháček
Účetní: František Mikeš
Správce IT: Antonín Horák
Webmaster: Radek Vitík, Jiří Petržela