Připravujeme

Slavnostní otevření železničního muzea Stará Turá

termín: sobota 30. září 2017

Mikulášská jízda CHŽK 2017

termín: neděle 3. prosince 2017

Razítka

Ediční činnost

Podivín 1950

televizní dokument z cyklu „Osudové Okamžiky“ (16. díl)
Česká republika 2001, délka 15 minut
režie Jaroslav Večeřa

Natáčení proběhlo 23. ledna 2001 ve stanici Nemotice.

V letech 2001–2004 realizovalo ostravské studio České televize cyklus krátkometrážních televizních dokumentárních pořadů s názvem „Osudové okamžiky“. Autoři pořadu se v něm zabývají tragickými nehodami, neštěstími či jinými podobnými událostmi, které poznamenaly osudy zúčastněných a velmi často měly vliv i na vývoj dalších historických událostí. V jednotlivých dokumentech, mapujících celé dvacáté století, velmi často vystoupili přímí svědci událostí. Mimo to jsou prezentovány archivní dokumenty a použity dobové záběry i počítačové animace. Realizace se dočkalo celkem 137 epizod a jejich vysílání se těšilo značnému zájmu diváků. Projekt však bohužel ukončily v roce 2004 finanční důvody. Náš spolek se podílel na přípravě dvou dílů tohoto pořadu, jejichž natáčení se uskutečnilo 23. ledna 2001. Zimní termín akce nebyl zvolen náhodně. Jednalo se o realizaci dílů „Podivín 1950“ a „ Šakvice 1953“ objednávajících o dvou moravských železničních neštěstích, které se krutým řízením osudu odehrály o Vánocích. Filmovému štábu přálo počasí a zvláštní vlak sestavený z vozů bývalé řady Ce (Baa) a vedený parní lokomotivou 475.101 vyrazil na čerstvě zasněženou trať Brno–Veselí nad Moravou. Železniční trať z Brna do Břeclavi, kde se obě neštěstí ve skutečnosti udála, je v současnosti elektrifikovaná a troleje by narušovaly dobovou atmosféru záběrů. K železničnímu neštěstí v Podivíně došlo 21. prosince 1950 v 16.30 hodin. Ve stanici probíhal posun a přejezd, jehož mechanické závory ovládal signalista (v tehdejší době se pro tuto funkci stále ještě používal název hradlař), byl delší dobu uzavřen. V důsledku toho se u závor nahromadilo v obou směrech větší množství vozidel. Signalista se rozhodl otevřít závory na krátkou dobu mezi dvěma jízdami posunového dílu a umožnit tak čekajícím průjezd přes přejezd. Zapomněl ovšem, že má ve směru od Břeclavi postavenou vlakovou cestu pro rychlík R5 Bratislava–Praha. Tento vlak vedený strojem 475.163 se na přejezdu střetl s plně obsazeným autobusem. Kolize si vyžádala 34 mrtvých a 56 zraněných. Pro natočení scén pro tento díl využil filmový štáb stanici Nemotice, vybavenou mechanickými návěstidly a přejezdem s ručně ovládanými závorami. Viníka nehody ztvárnil člen našeho spolku v dobové uniformě. Následně se mezi stanicemi Nemotice a Bučovice pořizovaly ještě traťové záběry jedoucího rychlíku. Šakvická tragédie se stala o tři roky později, 24. prosince 1953 v 1.06 hodin. Plně obsazený osobní vlak číslo 718 jedoucí z Brna do Břeclavi byl zastaven u vjezdového návěstidla stanice Šakvice. Nádraží mělo jednostranné nástupiště a výpravčí musel zajistit nejprve průjezd rychlíku R9, jedoucího z Bratislavy do Prahy po druhé staniční koleji. Teprve poté, co tento rychlík projel, mohl nařídil připravit vlakovou pro osobní vlak. Ten měl vjet na čtvrtou kolej přímo k výpravní budově tak, aby ho mohl předjet rychlík R4 z Prahy do Bratislavy. Lokomotivní četa vlaku R4 slavila ten den narození strojvůdcova syna a přímo na lokomotivě 498.033 vypila větší množství vína. Podle vyšetřovacího spisu strojvedoucí i topič během jízdy z Brna usnuli a nereagovali tak na ruční návěst, kterou jim výpravčí ve Vranovicích nařizoval nekrátit jízdní dobu. Devadesátikilometrovou rychlostí projeli kolem předvěsti v poloze „Výstraha“, úsekem pomalé jízdy i kolem oddílového návěstidla hradla Obecní pole v poloze „Stůj“. Probudil je až hluk vlaku R9, který je míjel po sousední koleji. Když před sebou strojvedoucí uviděl koncová světla rozjíždějícího se osobního vlaku, začal intenzivně brzdit, ale srážce již nezabránil. Intenzita nárazu v rychlosti 85 km/h byla zničující. Z osobního vlaku, který rychlík doslova smetl z trati, zůstal na kolejích jen první vůz a lokomotiva. Šakvická nehoda se stala počtem 103 mrtvých a 82 zraněných největším neštěstím v naší železniční historii. Tento neradostný primát však držela pouhých 7 let do listopadu roku 1960, kdy byla překonána srážkou vlaků u stanice Stéblová. Za viníky šakvického neštěstí byli označeni strojvedoucí a topič rychlíku. Spolu s nimi byl odsouzen i vlakvedoucí. K jeho povinnosti, kterou fatálně zanedbal, totiž patřilo i sledování návěstí a případné zastavení vlaku pomocí záchranné brzdy. Natáčení této epizody seriálu probíhalo až po setmění a bylo velmi náročné. Za jízdy vlaku musely být pořízeny záběry ze stanoviště strojvedoucího, tendru lokomotivy nebo interiéru vozů, a to včetně rozhovorů s přeživšími účastníky nehody. Lokomotivní četu, ustrojenou podle námi dodaných podkladů ostravskými kostymérkami vzorně do dobových pracovních obleků, si zahráli oba brněnští strojvedoucí. Filmovalo se také na kameru pevně umístěnou na různých místech lokomotivy. Po setmění se pořizovaly záběry osobního vlaku zastavujícího a rozjíždějícího se před mechanickým vjezdovým návěstidlem stanice Nemotice i traťové záběry téže soupravy, představující vlak R4 řítící se zasněženou noční krajinou. Zásadní osudový okamžik, kdy rychlík projede návěst „Stůj“, se natáčel ve stanici Nemotice a roli oddílového návěstidla si v něm zahrálo jedno z mechanických odjezdových návěstidel. Na tomto díle seriálu jsme se podíleli spíše odbornými konzultacemi se štábem. Člen našeho spolku v dobové uniformě ztvárnil výpravčího stanice Vranovice, dávajícího návěst „Nekraťte pravidelnou jízdní dobu“. Tento záběr však nebyl, stejně jako velká většina dalších a velmi kvalitních, ve filmu použit. Krátká stopáž jednotlivých dílů pořadu totiž jeho tvůrce značně omezila. Některé záběry pořízené na zasněžené vlárské trati však nalezly uplatnění v později natáčeném 30. díle „Stéblová 1960“. Díly „Šakvice 1953“ a „Podivín 1950“ uvedla Česká televize ještě v roce 2001.

Většina záběrů rekonstruující historické události byla tvůrci pořadu úmyslně rozostřena a snímky pořízené z filmu tak nejsou příliš kvalitní. Přikládáme proto pouze tři fotografie z dílu „Podivín 1950“

Založeno: 23. března 1998

IČ: 68245483

Počet členů: 44

Čestní členové: 5

Výbor spolku:

Předseda: Dušan Stolarik

Místopředseda: Ludmila Petrželová

Jednatel: Marek Říha

Technická sekce:

Pokladník: Jan Čiháček

Účetní: František Mikeš

Správce IT: Antonín Horák

Webmaster: Radek Vitík, Jiří Petržela